Santiago de Compostela

Můj pobyt na konci světa je u konce. Za měsíc se tu přihodilo množství zvratů a podivných událostí. První týden jsem měl docela radost, že jsem se tu tak snadno uchytil. Radost však začala brzy ustupovat, jelikož jsem si začal uvědomovat, že tady něco nesedí. Vše jsem ale zdárně přežil a na závěr mě čekalo představení.

Mont Blanc se mi skryl. Od Poláka jsem dostal pivo. Ženevou jsem prolétl polohladový a přespal na poli těsně před francouzskou hranicí.

Cesta z Rožmitálu do Kasejovic byla v délce 24 kilometrů prvním velkým přesunem. Většinou vedla po příjemné lesní cestě přírodním parkem Třemšín i se zastávkou na samotném vrchu. Zlatým hřebem dne byl nocleh.

Prolezl jsem francouzské trhy. Potkávám dokola stejné lidi v nepravidelných intervalech. Ochladilo se a sprchlo. Klášter se soukromou obsluhou. Navštívil jsem historické městečko a přenocoval v dalším klášteře.

Donauworth je konečným bodem Východobavorské poutní trasy. Potěšil mě odvoz na ubytovnu i večeře od školáků. Změna značení stezky znamenala chaos. Dál už vede cesta bavorským Švábskem až na hranice se Švýcarskem.

Stopem na Camimo Portugues. Kempování nad zátokou. Špatné značení cesty. Pomeranče přímo ze stromu. Přešel jsem Galícii a za deště překonal hranici do Portugalska.

Překročil jsem hranici do Francie a dopřál si první pořádnou bagetu. Našel na spaní levný nocleh s proviantem. V prvním supermarketu nakoupil tolik, že jsem se přejedl. Našel další nocleh u přátel Svatojakubské pouti a v turistickém městečku si dopřál prapodivný den volna.

Před časem se na mě obrátili z redakce časopisu Týden s žádostí o komentáře ke Svatojakubské cestě. Mile rád jsem poskytl své zkušenosti z cesty a finální článek s mým příspěvkem vyšel 13. srpna 2018 ve 34. čísle magazínu.

Doposud jsem psal o zajímavých příhodách a hezkých místech. Tentokrát to pro rovnováhu vezmu i té odvrácené strany a popíšu vývoj stavu chodidel i celého těla. Je důležité vědět, že ani to příjemné není úplně zadarmo, ale zaplacená daň není nijak likvidační. A navíc každého občas potěší trochu bolesti někoho jiného, obzvlášť pokud ji podstupuje „dobrovolně“.

Poutní občerstvení pro radost. Opět známé tváře kam se podívám. Navštívil jsem presbyteriánskou noclehárnu a prošel si Condom. V Montreálu jsem byl pozván na pivo a kempoval se slevou.