Recenze: Boty Garmont Dragontail Hike GTX

Boty Garmont na Svatojakubskou pouť jsou Garmont Dragontail Hike GTX, jež vás donesou až do Santiága de Compostela
Boty Garmont Dragontail Hike GTX - zdroj: www.garmont.com

9.6.2023 – Aktualizováno: nahradil jsem odkazy za funkční a doplnil nejbližší vhodné varianty původního produktu.

Spolehlivé, super pohodlné pohorky s rafinovanými vychytávkami. Dobře zvládají terén, hůře už vysokou zátěž. Když sedí, tak perfektně. Jsou to boty, jež si na dlouhé Svatojakubské cestě zamilujete.

Nejdůležitějším kusem vybavení pro dlouhou Svatojakubskou pouť jsou jednoznačně boty. Náhodou jsem při zkoušení v obchodě narazil na boty italského výrobce Garmont Dragontail Hike GTX s vysokým nártem a při prvním nasazení bylo rozhodnuto. Jsou stylové, lehké a neuvěřitelně pohodlné. Vyrobeny z kombinace kůže, technických materiálů a vychytaných detailů.

Dnes už se bohužel nevyrábí, ale variantou by mohly být Garmont Santiago GTX (zde) nebo Garmont Vetta GTX (zde), které mi svými parametry připadají dost obdobné.

Pohodlí na první místě

S těmito pohorkami se majitel neudře. Boty váží pouhých 650 gramů a na nohou nejsou pomalu ani cítit. Nejvíc mě překvapila asi 3 milimetry tlustá pěnová vložka, jež zajišťuje pohodlný došlap. Boty jsou celkově měkké a velmi dobře sedí.

Vložka se po vyšlápnutí přizpůsobila chodidlu, ale překvapivě se nijak nesešlápla. A to ani po dvou tisících kilometrech s pořádnou zátěží. Bota má navíc vyšší podrážku s velmi měkkým pěnovým materiálem mezi podešvem a prostorem pro chodidlo, což chůzi celkově změkčuje. Výhodou je nízká klouzavost podrážky proti povrchu. Nevím jak, ale několikrát jsem už myslel, že mi noha musí ujet, ale držela.

Odolnost proti vodě

Vychytané je pak pogumovaní špičky. Geniální tvarování prakticky znemožňuje prasknutí pogumování v ohybu špičky. Jednoduše proto, že v ohybu je guma ubraná přesně tolik, aby nezasahovala do ohybu. To však nijak nevadí při pochodu mokrem.

Boty jsou totiž dost vysoké, takže ani bahno či menší potůčky suchou chůzi nijak neohrožují. Přebrodil jsem s nimi i zhruba 4 cm hluboko zaplavené pole. Opatrnou chůzí mi však ani při tom do boty nezateklo.

Kritické místo při průsaku vlhkosti je pak jazyk. Ten je celý z technických materiálů a náchylný na propuštění vlhkosti. Je proto třeba věnovat větší pozornost pravidelné impregnaci. Vyjma dešťové vody tekoucí po nohou ze shora, mi tak boty jinak výrazně nepromokly.

Nohy se nepotí a tkaničky drží

Bota je dobře udělaná. Nosil jsem v nich jen nejlevnější ponožky z technických materiálů a vnitřní ventilace zvládla odvádět téměř všechnu vlhkost ven. Ani při celodenním pochodu na horkém slunci se mi v nich nohy prakticky nezpotily.

Šněrování je jednoduché a háčky drží tkaničky utažené díky zoubku proti vyklouznutí. Není tak třeba při každém obutí utahovat celou tkaničku. Kromě těch důležitých pro vyjmutí nebo zasunutí nohy totiž drží spodní část utaženou.

Puchýře a otlaky vlastním přičiněním

U všech dosavadních bot jsem trpěl na puchýře a otlaky. Po prvních dnech v Dragontailech, které jsem před cestou nijak nevyšlápl, se mi tak při sestupu z prudkého kopce s velkou zátěží udělaly menší puchýře (více zde). Brzy sice zmizely, ale při sestupech se to několikrát opakovalo. Až po několika týdnech chůze jsem si uvědomil, že ačkoliv mi perfektně seděly, potřeboval jsem o číslo větší. Tím bych i toto nepohodlí nejspíš odstranil.

Otlaky se k mému překvapení nekonaly. Pouze při rychlé chůzi jsem měl potíže s kamínky a nečistotami, jež do bot kvůli vykrojení nad patou skákaly rychleji, než jsem je stačil vysypávat. Při neustálém šoupání pod chodidlem pak působily nepříjemnosti. Při celodenních pochodech s minimem odpočinku jsem pak ošlap cítil v kostech, což spíš než botám přičítám únavě nohou.

Opotřebení podrážky

Už po několika stech kilometrech jsem začal pozorovat lehké ubývání podrážky pod patou. Po zhruba 700kilometrech už byl úbytek gumové podrážky patrný, a přestože nebyl nijak citelný při chůzi, trochu mě znervózňovala jeho rychlost.

To se však změnilo, jakmile jsem snížil zatížení. Zbavil jsem se zhruba tří kil zátěže, načež ubývání znatelně zpomalilo. Cestou jsem ještě několikrát zátěž odložil, přičemž mi pokaždé přišlo, že se úbytek podrážky zpomalil. Usoudil jsem proto, že spíš, než nekvalitou materiálu došlo k tomuto opotřebení přetížením.

Vložka, pogumování a oprava

V místě došlapu se mi časem začala mírně drolit vnitřní pěnová vložka. Způsobily to kamínky napadané pod vložkou, o nichž jsem dlouho ani nevěděl, takže jsem je nečistil a nápor kroků pak udělal svoje. Je proto třeba tyto nečistoty pravidelně odstraňovat.

Drobné opotřebení jsem zaznamenal na pogumování špičky jedné boty, jež po několika měsících chůze mírně popraskalo. Nepůsobilo to však průsak vody a vzhledem k tomu, čím vším jsem je protáhl to lze považovat za běžné opotřebení.

Boty skončily až při nepovedené opravě podpatků, jež sice nebyla nezbytně nutná, ale bral jsem ji jako investici do budoucna. Bohužel se však nevydařila a poté byly boty již nepoužitelné (více zde).

Závěr

Nejvyšší bod Svatojakubské cety ve Švýcarských Aplách je vrchol Haggenegg.
Nejvyšší vrchol Svatojakubské cesty ve Švýcarských Alpách

Garmont Dragontail Hike GTX jsou velmi pohodlné a lehké boty s variabilním použitím. Od horských túr po bahnité přesuny. Výrobce si dal záležet na domyšlení drobných detailů, jež zpříjemňují užívání. Boty mají svá omezení zejména v hmotnosti zátěže, jež s sebou jejich uživatel vláčí a vyžadují pravidelnou údržbu ve formě vysypávání nečistot pod vložkou a impregnaci proti vodě. Uživateli se za to však odmění příjemným došlapem a dlouhou životností. Cena se pohybuje kolem 5000 korun. Podle zkušeností i ostatních poutníků však: „když vám sednou, tak perfektně„.

Plusy: Nízká hmotnost, pohodlný došlap, přilnavost k povrchu, odolnost proti vodě, ventilace, vychytané háčky pro tkaničky, vykrojené pogumování v ohybu špičky.

Mínusy: Cena, opotřebování podrážky a vložky, jazyk z technického materiálu, nutná vyšší údržba.

Původní verze Dragontail Hike GTX se však již nejspíš koupit nedá. Parametry nejblíže mi tak připadají bohy Garmont Santiago GTX (zde) nebo Garmont Vetta GTX (zde). Zbývá tak zodpovědět otázku: koupil bych si je znovu? Odpovídám jednoznačně ano.