Aktualizace – Domácí výroba: rýžovací žlab na zlato

Rýžovací spalv nebo také žlab podomácku vyrobený.
Rýžovací žlab domácí výroby

Aktualizace 6. 6. 2019: doplnil jsem v editačním systému ztracenou část textu s vlastní výrobou žlabu.

Rýžování je způsob jak si obstarat zlato. Zlatokop potřebuje jen pánev a rýžovací žlab, který si lze podomácku vyrobit. Zlato snad pak využijeme pro tvořivé účely.

Zlato je zajímavý materiál s pozoruhodnými mechanickými, chemickými i elektronickými vlastnostmi (více o vlastnostech na Wiki zde). Nejspíš i proto je lidmi tolik ceněné. Trochu vzácného kovu pro tvořivé účely však není třeba draze kupovat, ale každý si ho může sám vyrýžovat.

Zlatý impulz

V internetových příručkách jsme s bráchou již před lety vyčetli, že by se malé kousky zlata zvané zlatinky měly nacházet snad v každém českém potoce či vodním toku. Tenkrát jsme proto zakoupili rýžovací pánev (zde) a raději hned dva druhy, aby nám ani kousek drahého kovu neunikl.

S rýžovací pánví jsem k vlastnímu překvapení hned na prvním zkušebním místě blyštivou pilinku opravdu našel. Bylo to sice spíš štěstí začátečníka, ale mohl jsem si díky tomu připadat jako zlatokop. Pilinka mě nadchla natolik, že jsem hledáním dalších zlatinek strávil několik víkendů.

Nízká návratnost

V potocích tedy nějaké zlato prokazatelně je, ale ve finančním srovnání třeba s běžnou prací si člověk hledáním zlata vydělá sotva na vybavení. Ne nadarmo tak na světových zlatých horečkách vydělali až na výjimky hlavně prodejci vybavení, překupníci a nevěstince.

Množství práce a času vynaložené na získání nepatrného množství kovu tak nečiní rýžování zlata finančně rentabilním.

Zlato pro tvoření

Mimo finanční hodnotu je však zlato také zajímavým přírodním materiálem, se kterým je možné tvořit. Pro naše další tvořivé projekty se nám tak bude několik gramů zlatého prachu hodit.

Tip: Naši dosavadní tvorbu si můžete prohlédnout v článku První domácí tvorba (zde).

Rýžování zlata je sice fyzicky náročná aktivita, ale také zábava. Přináší také možnost strávit zajímavou činností čas v přírodě. Rád bych proto v nadcházejících letních měsících vyrýžoval alespoň dva tři gramy tohoto vzácného kovu.

Abych celý proces urychlil, vyrobil jsem si v domácí dílně tradiční pomůcku zlatokopů zvanou rýžovací žlab nebo také rýžovací splav.

Co je rýžovací žlab?

Je to prastará zlatokopecká pomůcka, která umožňuje snadněji „prosít“ zlatonosný materiál. Princip fungování rýžovacího žlabu spočívá ve splavení zlatonosného štěrku či písku vodou přes sérii umělých překážek.

Překážky vodu zpomalí a způsobí v kapalině různé víry, čímž simulují přirozené překážky vodního toku. Umožní tím usazení těžších materiálů v určených místech a odplavení ostatního materiálu bez jakékoli újmy zpět do vodního toku.

Nářadík výrobě rýžovacího žlabu z kovu.
Použité nářadí

Postup výroby aneb jak si udělat rýžovací žlab

Tuto jednoduchou pomůcku lze podomácku relativně snadno vyrobit z běžně dostupných materiálů. Jak tedy na domácí rýžovací žlab?

Pro tento účel lze použít dřevo, kov či zbytkový plast. Ze základního vybavení jsem pro svůj kovový žlab použil: úhlovou brusku (zde), aku vrtačku (zde), nýtovací kleště (zde) a stavební tmel nebo včelí vosk.

Tvar rýžovacího žlabu pro rýžování zlata.
Forma ze staré ventilace

1. krok: tvar žlabu

Prvním krokem je vytvoření základní formy žlabu ve tvaru hranatého písmena „U“. V tomto případě jsem využil díl staré ventilace, který nám ležel na chalupě a rozřezal jsem ho na potřebné kusy rozbruskou.

Na přítokové straně jsem hrany trochu rozevřel kladivem, aby při žlab při umístění do toku nabral víc vody.

2. krok: Překážky a držadla

Rozbruskou jsem vyřezal i další pruh materiálu, který jsem následně pokrátil na potřebnou délku. Ve svěráku jsem jednotlivé kusy naohýbal pomocí kladiva do potřebných úhlů a délek. Z celkem pěti takto ohnutých kusů jsem tři použil na jako překážky a dvě jako držadla.

Snýtování rýžovacího žlabu.
Snýtování žlabu

3. krok: Díry a nýtování

V dalším kroku jsem všechny díly umístil na předpokládané místo s rozestupy podle oka. Vyvrtal jsem díry a všechno pomocí nýtovacích kleští snýtoval dohromady. Držadla by samozřejmě měly držet rovnováhu, aby se při přemisťování žlab nenakláněl.

4. krok: spárování

Spáry a ohyby jsem vyspároval. Asi nejlépe na to lze použít stavební tmel. Ten jsem však nechtěl kupovat a načínat na několik spojů a tak jsem místo toho využil přírodní včelí vosk, který jsem do spár zapustil horkovzdušnou pistolí.

Tento krok je důležitý jednak proto aby se do spár nechytaly zlatinky a pak také proto, aby se ve spojích nedržela voda a žlab nerezavěl.

5. krok: zlaté rouno a rohož

Rýžovací spalv nebo také žlab podomácku vyrobený.
Rýžovací žlab vlastní výroby

Zlaté rouno je výraz pro rohož, do které se zlato zachytává. Dříve se k tomuto účelu nejspíš používalo skutečné ovčí rouno, které použitím při zachytávání zlata dostalo příznačný název „zlaté rouno“. Dnes se pro tento účel používá u profi vybavení tzv. hornický mech (zde) nebo u mé lacinější varianty pak umělý trávník. Ten se umístí do prostor mezi překážkami.

Do přítokové strany žlabu jsem pro snazší zachycení a sbírání prvních zlatinek umístil nastříhanou gumovou podlážku se čtvercovými vrypy ze starého auta.

Rýžování

Postavení rýžovacícho žlabu je ta zábavnější část celé akce. Dál totiž nastupuje dřina, při které musí zlatokop ještě nějaké zlato vyrýžovat.

Kdo chce, může samozřejmě investovat do profesionálního vybavení a pořídit si třeba profi rýžovací žlab (zde). Zájmové aktivity by se však měly nejlépe samy zaplatit a než se tak stane, volím raději cestu domácí výroby a postupného zlepšování. Alespoň se člověk naučí, jak věci fungují.

Historie těžby na Příbramsku

V mém rodném hornickém městě Příbrami a celém okrese má těžba nerostů a drahých kovů dlouhou historii. Uranové těžební horečce z posledního velkého boomu města totiž předcházela zejména těžba stříbrných rud, které na přelomu 18. a 19. století zásobovaly po nějakou dobu téměř veškerým stříbrem celé Rakousko-Uhersko.

V okolí města se také nacházelo hned několik významných ložisek zlata. Není proto náhodou, že součástí příbramského hornického muzea (zde) je také muzeum zlata v nedalekém městečku Nový Knín. K nerostům a drahým kovům mám proto vcelku blízký vztah.

Prospektor z Youtube

Nejdůležitějším uměním však zůstává schopnost vůbec nějaké zlato najít. Začal jsem tedy shánět informace o hledání zlata na internetu a zejména pak na Youtube.

Kdo ví, možná ze mě jednou bude i dobrý prospektor. O letní zábavu pro volné chvilky však mám již nyní postaráno.