Akce Gibraltar

Výhled na La Línea de la Concepcion a Gibraltar
Výhled z kopce na La Líneu a Gibraltar

Při pobytu v Malaze jsem si sehnal ubytování v městečku San Roque nedaleko Gibraltaru. Prohlédl si pokoj s výhledem na Afriku a měl jsem jasno.  Druhý den už jsem byl na „Skále“. Začal jsem hledat práci a zjistil, že to na Gibraltaru nebude snadné. Začala celotýdenní Velikonoční fiesta.

Španělská pláž v Malaze Playa de Malaga
Pláž v Malaze se jménem Malaga

Malaze jsem se dával do kupy bezmála týden. Poznal jsem přitom spoustu normálních lidí. Potěšilo mě přitom ujištění, že události předchozího týdne rozhodně normální nebyly, ačkoliv jsem v tom chaosu pochyboval už snad o všem.

Procházkoval jsem během té doby po pláži, po červeném koberci, památkách a trzích. Malaga je příjemné město se spoustou vegetace, panoramatem hor, mořem, trhy a sympatickými lidmi. Symbolizuje asi všechno to, jak jsem si Španělsko původně představoval.

Přemýšlel jsem přitom, co a jak budu dělat dál. Jedním z mých štěstí bylo setkání s Dánkou, jež právě dorazila pracovat a žít v Malaze a plánovala strávit prvních několik dní v hostelu, než si najde ubytování. Od svého zaměstnavatele obdržela návod se spoustou chytrých rad do začátku v nové zemi. Poradila mi ze svého seznamu několik internetových stránek, kde a jak hledat ubytování.

Brzy jsem našel několik vhodných nabídek, které skýtaly možnost úvodní komunikace v textové formě, což mi značně usnadnilo práci s nesrozumitelností španělštiny při telefonním hovoru.

Pronájem pokoje

Výhled na Campo de Gibraltar s Afrikou v dáli.
Výhled na Gibraltar ze San Roque, v dáli Afrika

Na druhý pokus jsem narazil na nabídku v městečku San Roque, které leží asi deset kilometrů od Gibraltaru. Nabízí pravidelné autobusové spojení až na hranici britského zámořského teritoria. Domluvil jsem si prohlídku pokoje na další den, ale už jsem byl víceméně rozhodnutý. Pokoj skrze obří okno skýtá úžasný jižní výhled na zátoku, průliv a za dobrého počasí až do Afriky.

Neváhal jsem a za 200 eur na měsíc jsem to vzal. Podařilo se mi v nedávné době vytáhnout nějaké extra peníze z původní podnikatelské činnosti, a vyšlo mi to přesně na zálohu, nájem a trochu jídla.

Můj spolubydlící je Španěl ze severní provincie Asturias. Každý den dojíždí pracovat na „Skálu“, jak se Gibraltaru familiárně přezdívá. To protože je to prakticky jen skála trčící z průlivu. Pomohl mi se zorientovat, doporučil kde začít hledat práci a taky mě několikrát dovezl až na Skálu a zpět.

Výprava na Skálu

Přechod funkčního letiště na Gibraltaru
Pozor přecházíte letiště

První šok jsem absolvoval hned při první návštěvě, a to ve formě hraniční kontroly při vjezdu na toto britské území. Každý den tudy za prací projde či projede značné množství lidí. Pracují na Gibraltaru, který zajišťuje značnou část zaměstnanosti nedalekým obcím, zejména pak přilehlé La Línea de la Concepción.

Hranice jsou tu z jedné či druhé strany pravidelně uzavírány, blokovány či zdržovány důkladnou prohlídkou projíždějících i průchozích. Hned za hranicí je navíc aktivní letiště. Takže když člověk zvládne hraniční kontrolu, tak se k tomu nezřídka zasekne při čekání na odlet či přílet letadla.

Policisté přitom jedinou přístupovou cestu přes letiště důkladně uzavřou, načež celou cestou prosviští čistící vozítka, aby runway ometly od případných nečistot, jež by mohly ohrozit manévr letounu. Člověk se při těchto úkonech i bez blokády běžně zdrží i několik desítek minut. Můj soused se ale na hranicích s autem občas zasekne třeba i čtyři hodiny.

Britské město Gibraltar ve Španělsku
Gibraltar

Prošel jsem si město na skále zhruba velikosti Příbrami, na kterém se opravdu podepsal pobyt Britů. Špinavé ulice z poza každého baru jako by z oka vypadly britským městům. Pohled ve mně vyvol silný pocit návratu do mých devatenácti, kdy jsem pracoval v baru nedaleko Piccadilly Circus uprostřed Londýna. Stejná jsou i okna, dveře, poštovní schránky, telefonní budky a snad nebýt palem a všudypřítomného dělostřeleckého opevnění, které určuje ráz celého území, by tak člověk ani nepoznal, že není v Británii.

Je to malé, přelidněné a drahé území, kde se platí britskou librou. Raději jsem se tedy vyvaroval útrat, jelikož GBP má nad eurem stále navrch a o korunách ani nemluvě.

Hledání práce

Již cestou sem jsem rozeslal několik životopisů a v elektronickém pátrání jsem pokračoval i dál. Navštívil jsem místní agenturu práce, kde jsem se dozvěděl, že těch několik pozic, které mě zajímaly jsou zrovna „on hold“, neboli pozastavené, jelikož nikdo neví, co vlastně bude. Brexit či jinými slovy vystoupení Británie z Evropské unie zde působí značnou nejistotu a firmy si s náborem těch mála zaměstnanců, které opravdu potřebují, dávají velmi načas. Ty aktivnější firmy pak rovnou pomalu přesidlují třeba na Maltu.

Podařilo se mi domluvit si s schůzku s místním honorárním konzulem České republiky, který zde již jedenáct let žije, a který se semnou rád sešel při neformální posezení hned po práci a vysvětlil mi, jaká je na Skále situace.

Daňový ráj už není

Opevnění na Gibrlataru
Gibraltar

Moje úvodní představa, že Gibraltar je daňový ráj, kudy teče spousta peněz a kam se uchylují velké finanční instituce už ale neplatí. I přestože se na internetových stránkách mnoha českých právních agentur, které tu za nehorázné peníze slibují zřídit a udržovat pobočku, lze dočíst opak. Nejvýnosnější aktivitou území je dnes prý tankování proplouvajících lodí, jež zajišťuje celému území až polovinu příjmu.

Další příjmovou oblastí je sezonní turismus a pak až nějaké to podnikání v daňově výhodnějším prostředí. Už ale zdaleka není tak motivující, jak to bývalo. Současné zdanění firem je 10 % a u soukromých osob pak progresivní daň podle výše příjmu, nutno dodat, že celkem férová. Jak jsem se ale dozvěděl od svého spolubydlícího, tak právě od dubna se ale drobně zvedají příspěvky na sociální pojištění.

Jediné, co tu stále frčí jsou pak internetová kasina, která hledají zejména vývojáře a jiné programovací profesionály. Sem tam však nabízí i zajímavé místo zaměřené přímo na Českou republiku, pro které potřebují Čecha. To pro mě ale není příliš atraktivní obor. Takže dál hledám, píšu a přemýšlím.

Velikonoce za dveřmi

Co však stojí za zmínku jsou Velikonoce. Tady na jihu Španělska jsou snad největší fiestou roku. Různá procesí a jiné zábavy se konají už týden před samotným Velikonočním pondělím. Je to dokonce tak rozsáhlá akce, že aby se v tom člověk vyznal, potřebuje několika strankový program.

Běžně tu fouká silný a protivný vítr do takové míry, až jsem z toho ochořel. Už nyní jsem tak propásl první dvě procesí, při nichž vynášeli Ježíše a pak jeho příchod do Jeruzaléma. Doufám tak, že se dám co nejdřív do kupy a ještě stihnu co půjde. I tak to ale bude jízda. Akce totiž probíhají celý týden od večera až do rána. Tak mi držte palce, ať z toho stihnu co nejvíc.

Stánek na trhu ve španělské Malaze
Stánek na trhu v Malaze
Malaga. Architektura na jihu Španělska v Andalusii
Malaga
Malaga. Architektura na jihu Španělska v Andalusii
Malaga centrum
Červený koberec pro festival v Malaze
Červený koberec – už bylo na čase
Dělostřelecké opevnění námořní základny britských sil na Gibraltaru
Dělostřelecké opevnění na Gibraltaru
Poznávací značka britsského zámořského území Gibraltar GBZ
Mají i vlastní poznávací značku – GBZ
Výlet na Gibraltar ze španělské Andalusie.
Jindřich Smítka u Gibraltaru
Cedule na Gibraltaru ukazující směr pěší cesty do Španělska
Španělsko je tam