Podařilo se nám urazit první Chilany. Santiago de Chile je v centru čisté a plné pouličních prodejců, umělců, bezdomovců a toulavých psů. Tipy na zajímavá místa, mimo která tu chcípl pes. Vyrážíme dál.
Po prvních dvou dnech po příletu do Santiaga de Chile, které jsme strávili v apartmánu ve starém centru města, jsme se přesunuli na couchsurfing (psal jsem zde). Měli jsme s hostitelem Maxem domluvených několik dalších nocí v oblasti Providencía, která je obchodní čtvrtí hlavního města Chile.
Administrativní proces registrace Working Holiday víza v Chile se nám však trochu protáhl. Dokonce to jako téma vydá na samostatný článek, který brzy připravím. U Maxe jsme proto nakonec zůstali šest dní.
Přitom jsme zjistili, že jsou místní zřejmě trochu urážliví. Vyrazit s nimi o víkendu někam ráno bylo kvůli pozdnímu vstávání téměř nemožné. Do dvou hodin onoho dne se navíc program třikrát změnil. Nechtěně se nám je pak podařilo urazit odmítnutím finální nabídky společného výjezdu do předraženého akvaparku.
Čisté centrum hlavního města Chile
Na obou výše zmíněných místech Santiaga de Chile, má člověk pocit jako v kterémkoli západoevropském městě. Mezi místními se mísí cizinci, čtvrti jsou celkem uklizené a návštěvníka láká k návštěvě množství obchůdků, kaváren a restaurací. Na ulici pak panuje čilý ruch.
Prodejci na silnici, v parku či na ulici
Snad nejvýraznějším znakem celé Jižní Ameriky jsou potulní prodejci. Po ulicích, v parcích a zejména pak na silnicích mezi auty stojícími na červené světlo semaforů se mísí prodejci všeho možného. V nabídce jsou zmrzliny, ovoce a zelenina, květiny a vlastně cokoli prodejného.
Červená tu svítí opravdu dlouho a tak tento prostor využívají i pouliční umělci. Mají představení přesně na míru pro dobu stání na semaforu. Stihnou přitom zažonglovat, postavit lidskou pyramidu či zajezdit na jednokole s míčem na tyči na čele a než svitne zelená, vyberou mezi stojícími automobily příspěvky.
Bezdomovci, toulaví psi a podivná individua
Zajímavé je, že v celém městě včetně centra bydlí množství bezdomovců v provizorně zbudovaných příbytcích. Od parků, přes různá zákoutí či podél řeky a vlastně všude tam, kde to jen trochu jde. Městem se také prohání množství toulavých psů, kteří se povalují po parcích a kdekoli se jim zrovna zachce.
Mimo centrum se také změní situace na ulicích. Pocit západního města vystřídají posprejované zdi, špína, a ještě větší množství toulavých psů a podivných individuí. Čtvrti v širším centru sice nepůsobí nebezpečným dojmem, ale spíš určitou tísní.
Zajímavosti města
Cerro Santa Lucía je údajně místem, kde bylo založeno Santiago de Chile. Je to příjemná oáza klidu plná zeleně v jinak rušném a přeplněném centru města. Na vrcholku kopce je panoramatická vyhlídka na město.
Cerro San Cristobal a přilehlý park je největším městským parkem Jižní Ameriky. Nabízí široké spektrum aktivit od trekingu v divokém terénu, přes silniční i terénní cyklistiku, několik plaveckých bazénů či výlety do zelených udržovaných parků. Na vrcholu kopce se nachází vyhlídka na město a ještě nad ní je katolický svatostánek pod otevřeným nebem, jemuž vévodí socha panny Marie. Pod sochou je panoramatická vyhlídka na celé město.
Cerro la Cruz je k Santiagu de Chile nejbližší horský trek v Andách. Je možné se tam dostat hromadnou městskou dopravou a od paty kopce je nutné vystoupat 1200 výškových metrů až k vrcholu kopce, kde se nachází kříž (cruz).
Čtvrť se stejnojmenným muzeem Bellas Artes je městskou částí v centru Santiaga de Chile. Vstup do muzea je bezplatný.
Tržnice La Vega u stanice metra Patronato je rozhodně zajímavým místem k návštěvě. Přestože samotná tržnice ani její okolí není nijak vzhledné, tak zde má návštěvník možnost zažít ruch typické jihoamerické tržnice. Je to také místo, kde lze jídlo sehnat za znatelně příznivější ceny než v supermarketech.
Jinak tu chcípl pes
Santiago de Chile je sice důležitým administrativním a obchodním centrem celé země, ale jinak tu chcípl pes. Je to vstupní brána do Chile, kudy projde téměř každý návštěvník. Je proto dobré si tu vyřídit směnu peněz (psal jsem zde) a různé administrativní záležitosti. Mimo to a několik výše zmíněných zajímavostí tu však cestovatel po nějakých třech dnech nemá co dělat protože tu chcípl pes.
Takže přišel čas zamířit do zajímavějších lokalit. Mezi nejbližšími se nabízí Viña del Mar či Valparaíso. Obě místa leží kousek od sebe a je možné se tam vypravit z autobusového terminálu na stanici metra Pajaritos.
Přesně to jsme udělali, jakmile to šlo.
Čtěte dál:
Jak žádat o Working Holiday vízum do Chile? (Více čtete zde)
Jak na dlouhodobé cestování s minimem peněz? (Více zde)
You must be logged in to post a comment.