Svatojakubská pouť: Studené lázně a nocleh v benediktinském klášteře

Zahrada kláštera Ottobeuren
Klášterní zahrada

V lázeňském městečku Bad Worrishofen mi starší pár při Svatojakubské cestě umožnil nocleh a zasvětil mě do tajů místních lázní. Obdržel jsem drobné finanční dary a došel až ke klášteru Ottobeuren. Benediktínští mniši mě po večerní mši ubytovali a pohostili.

Z Augsburgu jsem se po Svatojakubské pouti pomalou chůzí dopotácel do 22 kilometrů vzdáleného městečka Reinhartshofen. Reklamní tabule mě neomylně dovedly k penzionu, kde jsem přenocoval. V malé vesničce však internet jako kdyby neexistoval.

Druhý den k večeru jsem se rozlámaný po bezmála 40 kilometrech blížil k městečku Bad Worishofen a přemítal, kde přenocuji. Před městem mě však na kus řeči zastavila Rosemary. Zajímala se kam jdu a jak dlouho. Já se naopak vyptával na možnost ubytování, jehož však v dostupné cenové relaci mnoho nebylo. Rozloučili jsme se a ona na kole zamířila na zahrádku pro salát. Já pokračoval dál.

Nocleh v Bad Worishofen cestou do Ssantiaga
Moji hostitelé v Bad Worishofenu.

Neuběhlo však ani 15 minut, než mě cestou zpět dojela s návrhem, že bych mohl přespat u nich. Napřed však musí novinu oznámit manželovi a proto odjela napřed. Počkal jsem na smluveném místě, kde mě vyzvedla autem. Strávil jsem pak úžasný večer v příjemné společnosti s teplou večeří. Navíc jsem si vypral věci a sousedka, jež mi oblečení usušila v sušičce, mě večer podarovala výslužkou v podobě 10 eur a nějakých sladkostí.

Kneippovi lázně Bad Worishofen

Farář Kneipp a lázně studenou vodou
lázně Bad Worishofen

Město Bad Worishofen je proslulé lázeňskými procedurami, jež vymyslel farář Kneipp. Předpokládal jsem, že lázně budou teplé, a tak jsem neváhal, když mi hostitelé ještě večer nabídli výlet k léčebnému místu. Lázně faráře Kneippa jsou ovšem založené na vodě studené. Mají tu dvě hlavní procedury, jimiž jsou průchod čapím stylem studenou vodou a ponoření horních končetin po ramena do studené vody. Procedury mají za cíl rozproudit krevní oběh a každý den by měla být absolvována pouze jedna z nich.

Průchod jsem tedy absolvoval ihned a byla to po celodenním pochodu překvapivě osvěžující změna. Ráno jsem pak absolvoval proceduru druhou. Při té příležitosti jsem se zakecal s paní, co se také přišla osvěžit. Při odchodu mě na cestu podarovala dalšími 2 eury na zmrzlinu. Jelikož bylo přes den celkem vedro, tak jsem dar brzy využil k danému účelu.

Klášter Ottobeuren

Poutní klášter Ottobeuren leží na Svatojakubské stezce
Bazilika kláštera Ottobeuren

Večer jsem pak dorazil do klášterního města Ottobeuren. Sotva jsem vstoupil do města, začalo pršet. Ukryl jsem se proto v bazilice přilehlé ke klášteru a přemýšlel co dál. Po chvíli se na večerní modlitbu začali scházet místní mniši a tak jsem pozoroval, co se bude dít.

Poté jsem na odchodu zastihl bratra Christofa Mariu s dotazem na ubytování pro poutníky. Omluvil se, že žádný návštěvnický pokoj není k dispozici, ale může mi poskytnout místnost bez postele (a bez internetu). Po chvíli vysvětlování pochopil, že postel nepotřebuji a tak mě ubytoval. Obdržel jsem i večeři a návrh na účast při ranní mši. Klášterní zvon však celou noc odbíjel tak silně, že jsem se skoro nevyspal a tak jsem na soukromé ranní mši málem usnul. Poté jsem s hostiteli posnídal, obdržel na cestu svačinu a požehnání. Před odchodem jsem klášteru ještě věnoval za pomoc 10 eur z předešlého dne a vyrazil dál.

Čtěte dál:
Nocleh v klášteře a vzkaz spolupoutníka Ondřeje
Vybavení: Co s sebou na půlroční pochod

—————————– 

Aktualizováno v roce 2020: S odstupem času se nyní můžete rovnou podívat na výsledek Svatojakubské poutní cesty aneb jak, kudy a po které trase jsem dorazil do Santiaga de Compostela (čtěte více zde). Co jsem s sebou nesl za vybavení (čtěte více zde) a případně se můžete podívat na video záznam besedy z této životní pěší pouti (čtěte více zde).