Déšť až k Curyšskému jezeru

Ubytování ve františkánském klášteře na Svatojakubské cestě
Fazenda da Espenza

Pršelo tři dlouhé dny a mraky s mlhou zakrývaly nádherné výhledy na okolní hory. Konec padajících trakařů však nastal u Curyšského jezera v pravou chvíli. Do soutoku poutních stezek jsem tak nakonec vstoupil suchou nohou.

Cesta do Wattwilu byla ve znamení deště. Město leží pouhých 10 km od posledního stanoviště, a přesto jsem po krátké cestě dorazil natolik vysílen, že jsem nemohl dál. Celý den jsem totiž pochodoval v dešti. Nocleh jsem našel v místním klášteře, jež nyní pod správou františkánského řádu provozuje brazilský sociální koncept Fazenda da Esperanza. Ten slouží jako útočiště pro lidi s problémy s alkoholem a drogami. U večeře se sešli zástupci osmi národností. Večeře, snídaně, nocleh a svačina, jež mi vystačila na oběd další den, vyšla na 40 franků (cca 1000 Kč). To je zaručeně nejlevnější možné ubytování ve Švýcarsku. Jídlo ze supermarketu bohužel nevyjde o moc levněji, takže jsem alespoň ocenil variabilitu nabízené stravy.

Obyvatelé vyměnili své prostředí za klášter s pravidelnou modlitbou, prací na údržbě budov, v kuchyni, na zahradě a bez elektroniky. Místní bratr a zároveň farář z Polska plánuje tento koncept po několika měsících pobytu zde ve Švýcarsku rozšířit i do Polska.

Zahřátí cestou

Ráno jsem opět vyrazil do deště. Jediným světlým bodem byla zastávka u pána, který mě pozval na čaj a sušenky a povyprávěl o svém životě. Čile se zajímal o cestu do Santiaga. Jeho nová chata, jíž postavil pouze s pomocí rodiny, stojí přímo na Svatojakubské cestě účelně, aby mohl potkávat poutníky. Ukázal mi také fotky s výhledem na okolní hory. Pro déšť a mlhu jsem z toho však neviděl nic. Navíc jsem se dozvěděl, že v horách napadlo až 30 cm sněhu. To je i prý i na Alpy dost nevídané.

Sankt Gallenu jsem poslal domů svetr a zbavil se další výbavy, jíž jsem za celou dobu ani jednou nevyužil. Nebylo mi proto úplně teplo, avšak konečně jsem využil svůj vařič a pravidelně si vařil čaj. Spolu s pohybem jsem celkem slušně udržel tělo v teple.

Prudký déšť ustal až odpoledne. Oblačnost začala trhat a více než třídenní nepřetržitý déšť konečně ustal. Tou dobou jsem již procházel kolem Curyšského jezera a poslední, asi 11 kilometrový úsek trasy jsem si tak už celkem užil.

Soutok poutních stezek – Rapperswil

Rapperswil není přímo na trase cesty, jež prochází z druhé strany jezera. Zvolil jsem však tuto variantu kvůli vyhlášené poutnické ubytovně, jež leží v místě soutoku dvou Svatojakubských poutních stezek. Jedné z Kostnice a druhé z bavorského Švábska. Místo je tak významným bodem cesty. Bylo však velmi nepříjemné počasí a spousta poutníků si cestu zřejmě rozmyslela, takže jsem zde nakonec potkal pouze tři další odvážné poutníky a to všechny ty, jež jsem potkal předešlého dne ve Watwilu.

Čtěte dál:
Vítejte ve ŠvýcarskuVybavení: Co s sebou na půlroční pochod