Jednotná evropská měna euro ničí vyrovnávací mechanismus hodnoty národních měn a zvýhodňuje Německo na úkor ostatních zemí. Jak Německo díky euru bohatne a ostatní chudnou. Je to zamýšlený důsledek. Buďme rádi, že u nás platí česká koruna.
Společná evropská měna euro zní z oficiálních míst jako pohádka. Je však přirozené, že různé státy a různé kultury mají i rozdílnou ekonomickou aktivitu a výstupy. Zkrátka nejsme všichni stejní.
A národní měna země odráží jednotlivé aktuální podmínky, možnosti a realitu dané země. Co když ale skryjete tyto unikátní předpoklady do jednoho celku?
Národní měna jako vyrovnávací mechanismus
Národní měna státu je takový přirozený vyrovnávací mechanismus. Pokud z nějaké země odtéká víc peněz, než přitéká nebo se v dané zemi vyrobí, tak hodnota měny odráží tuto situaci.
Pro info: o odlivu kapitálu z Čech čtěte více – zde
Měna země odkud peníze odtékají přirozeně oslabuje. Měna země, kam peníze přitékají přirozeně posiluje.
Lidé ze zemí s přirozeně silnější měnou pak mají tendenci za svou dražší měnu nakupovat v levnějších zemích, čímž se tok kapitálu zase obrací. Tím se opětovně zvyšuje export zemí s méně hodnotnou měnou a s tím roste i příliv kapitálu, zaměstnanost a tak podobně.
Tak opět dochází k hledání a nalézání rovnováhy podle ekonomické aktivity, schopností, dovedností, možností a podmínek daných zemí. Je to přirozené vyrovnání síly ekonomik jednotlivých zemí.
Společná měna euro jako brzda vyrovnávacího mechanismu
Společná měna zemí, které mají rozdílné ekonomické podmínky, však tento vyrovnávací mechanismus do značné míry brzdí. Přetoky stejné měny sice stále probíhají, ale cenová hladina má tendenci se vyrovnávat. A to bez ohledu na příjmy.
V konečném důsledku tak mají ceny ve všech zemích jednotného měnového prostoru tendenci se srovnávat na stejnou úroveň, ale množství peněz, které se rozděluje v zemích s vyšším přítokem kapitálu je vyšší a naopak.
Německo bohatne na úkor slabších evropských zemí
Do Německa peníze dlouhodobě přitékají. A je to asi správně. Je to důsledek obchodní a technické šikovnosti Němců. Budiž jim přáno.
Za normálních okolností by však německá měna s dalším přílivem kapitálu stále posilovala až na úroveň, kdy by jeho export přestal být pro ostatní země dostupný. Export by zkrátka zdražil. Čímž by se efektivně zpomalil nebo zastavil i další export.
Společná evropská měna euro však neumožňuje německé měně posílit na takovou úroveň, že by se její export stal nekonkurenceschopným v celoevropském nebo celosvětovém měřítku.
Naopak společná měna s méně ekonomicky výkonnými státy drží hodnotu německé měny výrazně níž, než by přirozeně byla. Tím dochází k nekalé podpoře německého exportu a to na úkor zemí s nižšími ekonomickými výstupy. Tradičně třeba jih Evropy.
Měna zemí evropského jihu by za normálních okolností přirozeně oslabila, což by dále podpořilo jejich export, průmysl a ekonomickou aktivitu daných zemí, protože by pro nákupy z ostatních zemí s hodnotnější měnou zlevnily (byť za cenu toho, že by její obyvatelé nemohli tolik jezdit na dovolenou do zemí s hodnotnější měnou nebo odtud kupovat zahraniční výrobky).
Ale s eurem jejich měna oslabit nemůže. Její hodnotu totiž drží na vysokých úrovních německý export a výkonnost. Nerovnováha mezi těmito zeměmi pak dále zvýhodňuje výkonnější exportující zemi oproti méně výkonným zemím.
Zamýšlený důsledek jednotné měny euro
Předpokládám, že tento efekt není žádnou náhodou nebo nezamýšleným důsledkem. Stejně jako není náhodou, že centrum jednotné evropské měny euro a takzvaná Evropská centrální banka leží nijak překvapivě v německém Frankfurtu nad Mohanem.
Pro Německo byl tento krok dobře promyšlený již od začátku a velmi výhodný. I když prostě jen využili svých svých předností i příležitost naivity okolních evropských zemí a pochopili, že je pro ně vhodné si přilepšit na ostatních zemích, které tento fenomén přehlédly nebo podcenily.
Na první pohled se tak zdálo, že se méně výkonné země svezou s Německem, ale opak je pravdou.
Odmítnout euro a udržet si korunu
Jako Česká republika jsme jako jedna z mála ekonomik v Evropě naštěstí zůstali měnově nezávislí. A je to dobře. Naše národní měna – česká koruna, je součástí suverenity naší země. A umožňuje nám přizpůsobovat se měním se podmínkám kolem. Ať se nás tedy okolní země snaží přesvědčit k čemukoli, i s naší měnou platí, že „Vytrvalost přináší štěstí“ (motivační obraz s tímto citátem k dostání zde).
Ať už tím, že naše měna zhodnotí, když se daří nebo znehodnotí, když je hůře. Je to přirozené. A umožňuje nám to se relativně bezpečně vyrovnat s nepříznivými ekonomickými šoky. Mnohé okolní země takovou příležitost nemají. Važme si tedy naší měny a držme se jí, jak jen budeme moci. Už totiž víme, že „Ten, kdo vítězí, se nikdy nevzdává“ (motivační obraz s tímto citátem k dostání zde).
Myslím, že v současné době dotujeme naše sousedy dostatečně naší prací pro německé firmy nebo z německých supermarketů, které od nás dál vyvádějí kapitál (psal jsem zde). Není proto třeba dotovat německý export ještě udržováním jednotné měny níže tak, aby Německo mohlo ještě více exportovat jak k nám, tak i jinam do Evropy a do světa. To můžeme přenechat jiným.
My chceme držet svojí českou korunu.
Čtěte dál:
Ekonomický cyklus aneb tajemství proč bohatí bohatnou a chudí chudnou (čtěte zde)
Nejbohatší muž v Babylóně aneb cesta k bohatství (čtěte zde)
You must be logged in to post a comment.