Špatné možnosti ubytování mě na Svatojakubské pouti v Německu donutily překonat osobní rekord i dosud známé limity za cenu velkého vyčerpání. Nakonec mi ale dobrá duše našla ubytování a dokonce ho i zaplatila. Dorazil jsem do Eichstattu a dopřál si krátké volno.
Z Altmannsteinu jsem po Svatojakubské poutní trase vyrazil do třicet kilometrů vzdálené obce Bohmfeld. Celý den vál mírný vítr a tak komáři ustoupili. Trasa však vedla povětšinou na přímém slunci. Poprvé jsem v životě v jeden den vypil sedm litrů vody. Přehřátý, unavený a kulhající jsem dorazil do Bohmfeldu, kde jsem však objevil pouze drahý hotel a rusko-polskou ubytovnu. Procvičil jsem si polštinu, načež mi protivná paní domácí oznámila, že mají plno.
Rozhodl jsem se proto jít dál. Dalším bodem trasy byla vesnička Pfunz. Dál mě však nohy nesly už jen ztěžka. Obával jsem se, že když zastavím, už se víc nezvednu. K tomu se na posledních nekonečných kilometrech znovu objevili komáři. Zvládl jsem to a vstupem do vesnice jsem stanovil nový osobní rekord ve výši 40 kilometrů ušlých za den. Zde jsem se ale už sotva držel na nohou a navíc byl pokročilý večer. Měl jsem ale opět štěstí.
Dobří lidé jsou opravdu tam, kde jsou třeba
Narazil jsem totiž na Claudii, jež mi vysvětlila, že v obci žádné běžné ubytování nenajdu. Za to se mnou navštívila správce místní katolické školy, jež nám však také oznámil, že má také plno. Claudie však vymyslela jiné alternativy a po vesnici mě navíc převážela autem. Ani u jedné z možností jsme však neuspěli.
Nechala by mě přespat u své rodiny, ale vzhledem k mému stavu mi doporučila soukromý pokoj, abych si odpočinul. Nakonec mi domluvila spaní v nedalekém penzionu a ještě usmlouvala cenu z 50 eur na 35 eur. Musel jsem jí dát za pravdu, když jsem tam padl do sprchy a hodinu nemohl vstát. Ráno jsem navíc zjistil, že byla tak laskavá, že můj nocleh i zaplatila. Rád bych jí tímto vyjádřil velké díky.
Krátký odpočinek V Eichstattu
Druhý den ráno jsem se doplahočil do nedalekého Eichstattu a ubytoval se v místní mládežnické ubytovně. Při snídani jsem se navíc opět shledal s poutnicí Elizabeth. Naplánoval jsem si zde dvoudenní odpočinek, ale o nedělích na ubytovně bohužel zavírají. Prospal jsem zde tedy svůj volný den a opět vyrazil dál.
Čtěte dál:
Kámen starého muže
Regensburg překonán, komáři nikoli
—————————–
Aktualizováno v roce 2020: S odstupem času se nyní můžete rovnou podívat na výsledek Svatojakubské poutní cesty aneb jak, kudy a po které trase jsem dorazil do Santiaga de Compostela (čtěte více zde). Co jsem s sebou nesl za vybavení (čtěte více zde) a případně se můžete podívat na video záznam besedy z této životní pěší pouti (čtěte více zde).
