Zahrada: Čas sklizně a hojnosti

Zhodnocení letošní úrody a poučení z prvního roku zahradničení. Máme první výsledky, zkušenosti, semena i plodiny. Dopřáli jsme si jídla z vlastní produkce a víme, jaká práce nás v příštích letech čeká.

Blíží se konec naší první zahradnické sezóny, ve které jsme od nuly rozjeli zahradu doslova na zelené louce (psal jsem zde). S minimem zkušeností a mnohými teoriemi, jsme se pustili do díla, aktivně se učili pracovat s novými metodami a sledovali, co z toho vzejde (psal jsem zde).

Některým plodinám se přitom dařilo nad očekávání dobře a některým naopak výrazně méně. V případě některých rostlin jsme také udělali chyby, které nám snížily výnos letošní úrody. Díky tomu jsme se ale poučili, co můžeme do příštího roku napravit.

Brambory a luštěniny

Zjistili jsme, že se na naší půdě výborně daří bramborám. Na necelých 30 metrech čtverečních jsme sklidili na 65 kilogramů brambor. Do příštího roku tak bramborové políčko zaručeně rozšíříme o pár dalších metrů.

Myslím, že dostatečná produkce pro plné samozásobení bramborami dvou lidí pro nás bude někde na úrovni 100 Kg brambor. Podaří-li se vypěstovat víc, i to bez problémů rozdělíme v rodině.

Postupně také sklízíme fazole, které v poslední době dozrávají. Vzhledem k chybám při sázení, kdy jsme fazole zasadili vzhůru nohama takže mnohým na pražícím slunci zaschnl klíček dřív, než se stihly obrátit, bude letošní úroda i tak velmi slušná.

Oněch zhruba 30 rostlin, které nakonec vzešly, nám tak pravděpodobně vydají dostatek semen na příští sezónu a určitě i něco na dva tři obědy.

Košťáloviny a křehká zelenina

Z nějakého důvodu se u nás pak nedařilo brukvovité zelenině a obecně ani košťálovinám. Teoreticky by jim v příštích letech mělo pomoci postupné zlepšování kvality půdy.

Dobře se však dařilo cuketám, červeným řepám a pozdní mrkvi. Velkou radost nám tuto sezónu udělaly rajčata. Z počátku to sice vypadalo, že z našich sazeniček nic moc nebude, ale pak se vzpamatovaly.

V jednu chvíli jich bylo dokonce tolik, že jsme je museli sušit a nakládat. tak jsme je měli k jídlu od rána do večera.

Dýně

Při sázení dýní nás varovali, že jich sázíme tolik, že je pak ani nezvládneme sníst. Opak je však pravdou a z nějakých 15 rostlin nám vzešlo všehovšudy stejné množství vcelku malých dýní.

Ukázalo se, že í když jsme dýním podstrojili trochu lepší půdou, stále to bylo málo. Tyto rostliny tak budou pro píští rok potřebovat pořádnou várku kompostu. Letos jsme ho však neměli z čeho vzít a výsledek podle toho vypadá. I tak ale každá vlastní dýně chutná dvojnásob dobře a jsme za ně velmi rádi.

Obiloviny

Velice dobře si také vedly testovací odrůdy obilovin. Ať už ječmen, pšenice či oves, všechny vydali i na chudé půdě poměrně dobré výsledky. Každé obiloviny jsme ve zkušebním režimu nasadili hrst na zhruba jedem čtvereční metr a u všech obilovin toho vzhledem k minimální výměře narostlo poměrně dost zrní.

Na semletí či jídlo to zatím nebude, máme však alespoň dostatek kvalitního a místně zvyklého osiva pro příští rok.

Samozásobení

Vzhledem k omezeným zkušenostem, půdě s nižší bonitou i nepravidelným zaléváním, se nám už letos podařilo alespoň do určité míry zásobovat svou vlastní spotřebu zeleniny. Zatím sice zdaleka ne ve všem, ale salátu z vlastních zdrojů bylo již od konce července dostatek.

Začalo to salátem, pokračovalo rajčaty a okurkami. Brzy poté jsme měli první mrkve a červené řepy a po celou tuto dobu jsme měli dostatek vlastních bylinek. Během srpna jsme do jídelníčku přidali i vlastní polorané brambory.

Zaměření na výnosnější plodiny

Na příští rok pak musíme trochu lépe rozvrhnout co kdy sázet a čemu věnovat pozornost. Pro tuto chvíli totiž máme první zkušenosti a víme, čemu se v naší zahradě jak daří.

Na základě těchto zkušeností tak příští rok plánujeme věnovat víc pozornosti plodinám, kterým se daří víc a omezit práci s plodinami, u kterých to nemá takový význam.

Jednoznačně tak budeme věnovat víc pozornosti bramborám, rajčatům, cuketám, luštěninám, obilovinám, bylinkám a kořenové zelenině.

Semenaření

Těší mě, že se nám také podařilo vypěstovat první semena, která budeme moct příští rok opětovně vsadit. Semena, která už budou zvyklejší na místní podmínky a při troše dobré vůle se jim u nás bude příští rok také o trochu lépe dařit.

Z vlastních semen tak budeme moct vsadit již zmíněné brambory a fazole, ale také salát, roketu, řeřichu, špenát a některé byliny. Pro další roky se však doufám i tento seznam rozšíří o další plodiny. Důležité ale je, že už nyní máme s čím pokračovat.

Postupné zlepšování

Začali jsme sice s velmi omezenými zkušenostmi, ale postupně se učíme a zlepšujeme. Od samotné přírody i od lidí okoukáváme, co která rostlina potřebuje a učíme se jim vytvářet takové podmínky, které jim budou vyhovovat.

Naše půda je v současnosti dlouho odležená a zřejmě také postrádá mnoho živin, které jí musíme postupně dodat. Přecejen po bezmála dvacet let ležela ladem a rostla na ní tráva. Nějakou chvíli tak potrvá, než se vzpamatuje.

Věřím, že se nám postupným doplňováním kompostu, koňského hnoje a kypřením podaří zvýšit užitnou hodnotu této půdy a do budoucna tak budou výsledky stále lepší.