Vize, strategie, projekty a cíle, které dávají smysl. Jak dosahovat reálných výsledků, prožívat pocit naplnění a radost z dobře odvedené práce. Jeden příklad za všechny.
V minulých příspěvcích jsme se zbývali přechodem myšlení a způsobů práce z průmyslové doby do digitální doby (psal jsem zde). Zamysleli jsme se nad tím, jaké příležitosti tato digitální doba přináší (psal jsem zde) a jaké dovednosti by si měl člověk do nového způsobu uvažování osvojit a jak (více zde).
Každý přechod a změny však vyžadují přizpůsobivost (psal jsem zde) a velkou míru učení se novotám. S tím před námi stojí nejeden velký úkol, projekt, myšlenka či výzva, který by měl mít několik základních parametrů, aby se člověk, který na něm pracuje v procesu neztratil a nepropadal skepsi, ale naopak mohl vidět reálné výsledky.
Asi se shodneme na tom, že je velmi deprimující dělat věci, u kterých člověk neví ani proč je dělá, ani co bude jejich výsledkem, pokud jím vůbec něco bude. Spousta činností nám tak mnohdy připadá spíš jako mrhání časem.
Od nápadu k realizaci
Z toho důvodu je třeba mít vizi nějakého cíle nebo konečného stavu. Tohoto konečného stavu nebo vize lze dosáhnout pomocí strategie, do které je třeba postupně zavádět jednotlivé projekty, které budou mít jednotlivé dílčí cíle. To vše je součástí realizačních fází projektů či přivádění vizí a projektů k životu.
Rozdílem mezi komplexním úkolem, dílčím úkolem a jednotlivostí je pak pouze úroveň pochopení a konkretizace z jakýchsi abstraktních obláčků nápadů do stále hrubší, skutečnější a viditelnější roviny.
Vize i jednotlivý krok mají stejnou hodnotu
Asi není rozhodující zda to, na čem pracujete je vize, strategie, projekt, či cíl. Žádný z těchto prvků není sám o sobě důležitější. Velké vize se totiž nestanou bez malých cílů a malé cíle jsou jaksi bezzubé bez velké i malé vize. Jediný rozdíl mezi nimi je jen v rozsahu a uvědomění si komplexnosti řešeného úkolu.
Každá tato součást má svůj důležitý a neopomenutelný význam a musí si být samy sebe navzájem vědomy. Bez sebe totiž nejsou nic než shluk nahodilých aktivit.
Stejně tak není rozhodující zda řešíte vize, strategie, projekt, či cíl, který zahrnuje velké množství lidí v nějaké rozsáhlejší skupině či organizaci nebo zda se zabýváte „pouze“ osobní aktivitou a iniciativou. Důležité ale je, aby všichni zainteresovaní věděli, proč dělají právě to co dělají.
Provedení a realizace
Postup je pak pro všechny stejný a liší se jen v úrovni odpovědnosti za daný úkol. Je třeba vědět, proč člověk koná, dále jak bude konat a pak co vlastně dělá. A u všech těchto kategorií je důležité vědět ono proč. Onen důvod a hnací myšlenku, která dává pocit, že naše jednání vede ke konkrétnímu cíli a má konkrétní výstup(y). To dává našemu konání smysl.
Člověk občas ani nevidí velikost projektu, na kterém právě pracuje. Stačí, když mu jeho naplňování dává smysl a jeho skutečný důvod se časem ukáže a rozšíří do své skutečné podoby.
Předpoklady pochopitelného úkolu
Jaké jsou tedy předpoklady, které musí stanovování cílů splňovat, aby to dávalo smysl a jejich naplňování se tak v našich hlavách stalo snazším, příjemnějším, účelnějším a rychlejším?
1) Musí mít směr (vizi), ke kterému se vynaložená úsilí upírají.
2) Musí obsahovat představu jak to dotáhnout (strategii) a alespoň základní plán
3) Musí mít relativně malé a snadno dosažitelné kroky.
4) Musí být měřitelné a mít sledovatelné a viditelné výsledky.
Cíle a pocit naplnění
Tentokrát se podíváme na stanovování cílů k jednotlivým projektům. Opět bez ohledu na velikost, je třeba je fragmentovat nebo hezky česky rozštěpit na jednotlivé dílčí kroky a úkoly a to nejlépe co nejmenší. Ty pak před sebou názorně odškrtávat ze seznamu, aby člověk přesvědčil sám sebe, že se opravdu posouvá vpřed.
Kolik si jich totiž člověk bude moct na konci dne odškrtnout ze seznamu, o tolik bude večer ulehat s pocitem silnějšího naplnění, že poslední den měl smysl a stál za to.
Jen velmi málo věcí dokáže člověka potěšit tak, jako když uvidí skutečný posun ve své činnosti a reálné výsledky. I když pak třeba v průběhu procesu zaváhá, tak stačí jeden pohled na své proč, které zažene pochyby o smysluplnosti svého konání.
Druhý pohled na dosažený pokrok ve formě odškrtaných úkolů a jednotlivých kroků ze seznamu, pak člověka nabudí k nejen k pokračování v započatém úkolu, ale i jeho dokončení.
Příklad: pouť do města Santiago de Compostela
Svatojakubská pouť nebo-li Camino de Santiago je ideálním příkladem naplňování vizí a cílů (čtěte zde). Je proto potřeba mít vizi, která je obvykle větší než Vaše současné schopnosti a možnosti.
V jejím rámci si pak člověk potřebuje stanovit množství relativně malých a dosažitelných cílů. Z počátku čím menší tím lepší. Třeba jen dojít do dalšího města nebo vesnice.
Postupem času se bude rozsah cílů i úkolů zvětšovat a jejich realizace bude alespoň v naší mysli čím dál snadnější a reálnější. Spolu s tím se bude zvětšovat i rozsah našich schopností a možností.
Postup pro jakýkoli projekt
Stejný postup pak lze aplikovat na jakýkoli jiný projekt. V současnosti prožívám svou životní pouť do Santiaga de Compostela znovu v nové podobě, ale v určitém smyslu stejnými překážkami.
Zpracovávám besedu o této pouti do formy video záznamu tak, aby tyto zkušenosti byly k dispozici online širšímu obecenstvu, tedy ve formě vhodné do nové digitální doby (psal jsem zde).
Opět jsem si na základě vize stavil cíl a proveditelným termínem do konce letošního roku, nahrubo naplánoval jeho realizaci a projekt jsem rozdrobil na množství jednotlivých úkolů a kroků, které je potřeba uskutečnit. A tak mám na jednom listu důvod, plán, pokrok i výsledek viditelný podle odškrtnutých úkolů.
Seznam samozřejmě pravidelně aktualizuji. A vždy se rád potěším nově vytištěným paírem, na kterém si mohu zaškrtat všechny doposud realizované kroky a vidím kolik mi toho zbývá a kolik toho již mám za sebou.
Tímto způsobem se pak zdá, že toho člověk stíhá opravdu hodně a ještě rád pracuje přesčas, aby se seznam posunul ještě o další kus vpřed. Stanovený časový horizont tak nejspíš bude mít ještě dostatečnou rezervu. První výsledky tak doufám budou k vidění v nejbližších týdnech.
Takže se i nadále budete moct těšit na zajímavá témata. Rozhodně se proto zapiště k odběru novinek do formuláře níže, aby Vám nic neuniklo nebo podpořte provoz tohoto blogu příspěvkem (více zde).
Přihlásit k odběru novinek:
