Pozornost aneb jak neztrácet čas

Pozornost
Hlásná trouba. Zdroj: Pexels

Věnovat pozornost znamená věnovat životní čas. Můžeme tak činit vědomě a cíleně. Chce to pevnou vůli i pravidelné odpojení.

To nejvzácnější, co v životě máme je čas. Se vstupem do nové éry digitálního online světa (psal jsem zde) si je potřeba uvědomit, že nejen v online prostředí, ale i v našem fyzickém prostředí nám naši pozornost rozptylují nejrůznější vjemy, informace a podněty.

I vnímání a přijímání vjemů totiž zabere nějaký čas. Každý vjem, který k nám pronikne totiž musíme zpracovat a i když si to často ani neuvědomíme tak každá informace a každý vjem zabere našemu mozku čas na zpracování.

Přijmout vjem tak automaticky znamená nutnost se jím zabývat a věnovat mu pozornost. Věnovat něčemu pozornost pak přímo znamená věnovat tomu svůj životní čas (psal jsem zde).

Chtělo by se polemizovat, že takový vjem přece přijmout nemusíme, což je pravda. Ale kdo z nás si stihne přijímání vjemu uvědomit v momentě, kdy ho vnímá? Rádi bychom přesvědčili sami sebe, že na nás například reklamy nemají vliv a že se jimi nenecháme ovlivnit, opak je ale často pravdou.


Vjemové přehlcení

Stačí si potom uvědomit kolik takových vjemů lidský mozek během dne přijme. Jen cestou do práce a zpět je tak náš mozek vystaven nepřebernému množství vjemů. Náš mozek je vysloveně přehlcován vjemy. Spoustu z těchto informací přitom ani nepotřebujeme vědět. Přesto se jimi musíme zabývat.

Pozornost je totiž přímou součástí našeho životního času a to nad čím přemýšlíme získává na síle a významu už jen tímto naším přemýšlením. Naším vlastním přemýšlením a pozorností tak vlastně objekt naší pozornosti odůvodňuje sám sebe a svou existenci.

K čemu by například byla reklama, kdyby jí nikdo nevěnoval pozornost. Bez pozornosti by neexistovala ba ani nevznikla. Je proto potřeba se s těmito vjemy naučit pracovat.

Pozornost v online prostředí

Je přitom až pozoruhodné kolik pozornosti na sebe dokáží strhnout například nejrůznější sociální sítě. Často jsme získali dojem, že se bez takových služeb už ani nedokážeme obejít a že jsou nedílnou součástí našeho života. Je tomu ale opravdu tak? Zkusme se na ně podívat z pohledu pozornosti.

Některé platformy totiž dokáží naši pozornost doslova vcucnout do sebe. S naším časem si pak dělají co chtějí a vedou nás záměrnými cestami. Mnohdy totiž vědí co máme rádi a často nás znají i lépe, než my sami.

Naučili se nám předkládat takový obsah, který máme rádi. Obsah, který třeba vytvářejí lidé, které známe čímž si získávají naši důvěru. Je to obsah, který zaručuje, že přísun naší pozornosti jen tak neopadne. My sami tomu často ještě přímo nahráváme „hloubkovým ponorem“ do virtuálního světa.

Ne nadarmo tak bývají nejvýdělečnější ty platformy s největším objemem pozornosti lidí. A s každým dalším kouskem pozornosti, který jim věnujeme tím dál jen sílí.

Vědomá pozornost

Věnovat něčemu pozornost neznamená nutně něco špatného. Je však důležité vědět čemu a v jaké míře svou pozornost skutečně věnujeme a činit tak cíleně a uvědoměle.

Vědomé zacílení pozornosti totiž znamená posílení konkrétních záměrů a je jen na nás čemu svou pozornost věnujeme. Z vlastních zkušeností jsem vypozoroval, že bez rozptylování můžeme svou pozornost lépe zacílit a využít tak svůj čas hodnotnějším způsobem.

Můžeme například věnovat tuto pozornost nějakému projektu, který skutečně chceme podpořit. A tomu pak dáváme sílu, pozornost a náš čas. My sami si můžeme vybrat, co je pro nás důležité a věnovat pozornost právě tomu. Zde je možné volně navázat na minulý článek o stanovování cílů (více čtěte zde).


Síla vůle

Důležitou roli při získání zpět své pozornosti hraje naše vlastní vůle. Pokud si uvědomíme, že některé myšlenky, pocity či impulzy vlastně nejsou naše, ale naopak jsme je z nějakého zdroje přijali, nemusíme jim věnovat pozornost.

Nemusíme ani věnovat pozornost službám, které nám mnohdy víc berou než dávají. Nebo jejich vliv na náš čas cíleně zmírnit a omezit. Základním předpokladem ale je uvědomit si, že k tomuto strhávání pozornosti dochází.

My jsme pány naší vlastní pozornosti a času a my se můžeme rozhodnout zda tomu či onomu svou pozornost dáme. Součástí toho však také je omezování nepříznivých vlivů, které naši pozornost strhávají.

Ukotvení a očista

Čím víc jsme tak přehlcováni vjemy, tím důležitější je zůstat nohama pevně na zemi. Proto, abychom přestali být jakýmisi hadrovými panáky neuvědomělého strhávání pozornosti, se mi osvědčilo několik postupů.

Na prvním místě je rozhodně pravidelný „vnitřní úklid“ a očista mysli neboli Digitální detox (psal jsem zde). Pomáhá například pravidelné odpojení se od elektronických i dalších zdrojů podnětů, které nám strhávají pozornost a třeba vyražení na procházku do přírody.

V poslední době se mi také osvědčilo věnovat část své pozornosti účelnému pobytu v přírodě. Takovou solidní kotvou ve světě online pak může být například zahrádka, kde se člověk pohybuje v reálném světě skutečných přírodních zákonů a cyklů. V zahradě má totiž všechno svůj řád a pravidla a všechno tam je tak jak to být má (psal jsem zde).

Takže se i nadále budete moct těšit na zajímavá témata. Rozhodně se proto zapiště k odběru novinek do formuláře níže, aby Vám nic neuniklo nebo podpořte provoz tohoto blogu příspěvkem (více zde).

Přihlásit k odběru novinek: