Další pozitivní přednost Česka. Ohlédnutí za minulostí, současnost, poučení, poděkování a přání do budoucnosti. Plus jeden dobrý tip na vlastní rozvoj.
V návaznosti na včerejší vítání Nového roku si dovolím uvést další postřeh o výhodách České republiky. Do minulého roku 2019 jsme vstupovali v Chile v patagonském městě Coyhaique (více zde), kde se na oslavu nového roku nestalo ale vůbec nic. Neprskla jediná rachejtle a prakticky žádné oslavy jsme ani nezaznamenali. Předpokládám, že i částečně z bezpečnostních důvodů jsou tam pro okolní lesy a přírodní parky bujaré ohňové slavnosti zakázané.
O to větší kontrast si člověk uvědomí při pohledu na panorama českých měst ozářených desítkami či stovkami malých i větších ohňostrojů, které se o půlnoci slijí do jednoho velkého světelného představení.
Myslím, že tato svoboda, možnost a zvyk velkolepě slavit je další z velkých předností České republiky. Již dříve jsem na základě zkušeností ze světa sepsal dva články o výhodách naší země. Zde najdete prvních 11 důvodů proč je Česko skvělé místo k životu a jeho pokračování Skvělé Česko podruhé.
Návrat ze světa
Během minulého roku jsme pak zaznamenali hned několik životních změn. Po Coyhaique jsme dokončili náročnou cestu po Chile, vrátili se stopem do hlavního města Santiaga (psal jsem zde) a odtud zamířili zpátky do Evropy.
Při mezizastávce jsme si prohlédli argentinské hlavní město Buenos Aires a potkali tam spisovatele Juana Martína Guevarru (psal jsem zde), bratra známého jihoamerického revolucionáře.
Chvíli jsme pak ještě pobyli ve Velké Británii ve snaze ujasnit si představu toho co a jak dál a přitom si prohlédli Bristol (psal jsem zde) a Londýn (více zde).
V přímé návaznosti na předchozí cesty jsme se plní dojmů a zkušeností vrátili zpět do Čech a bezodkladně se pustili do snahy zařídit si život po svém a realizovat vlastní vize (psal jsem zde).
Realizace vizí do fungujících konceptů
Jako první jsme se Milčou pustili do přípravy zahrady (psal jsem zde). Podařilo se nám během jednoho roku nejenom začít, ale i vypěstovat, sklidit a sníst první plody vlastní práce (více zde). Zahrada je již nyní připravena na další sezónu a už nyní se těšíme, co se nám v novém roce podaří vypěstovat.
Svíčky na stánku
Hned jako další jsme rozjeli drobné podnikání se svíčkami, šperky a šitým zbožím. Postavili jsme proto stánek z vlastního dřeva z rodinného lesa (psal jsem zde). Milča ušila plachty a stylizované oblečení. Postupně jsme rozšířili sortiment zboží, doplnili dílničku (psal jsem zde) i zkoušeli a zlepšovali zboží a služby (čtěte zde). Od prvního trhu (psal jsem zde) jsme tak urazili pořádný kus cesty.
K tomu se snažíme zodpovědně nakupovat (psal jsem zde). Dlouhodobou prioritou je a zůstává úklid (psal jsem zde), při kterém se snažíme v souladu naší vizí (zde) dávat nový smysl starým věcem a v tomto ohledu nás ještě pořádný kus cesty čeká. O postupu v těchto uvedených oblastech jsem psal v posledním předvánočním článku (více zde).
Vnitřní integrace
Myslím, že největší výzvou letošního roku bude všechny započaté aktivity nejen rozšířit a upevnit, ale hlavně začlenit do sebe tak, aby tvořily smysluplný celek a vzájemně podporovaly jedna druhou.
Jsem sám zvědav, jak se nám to bude dařit.
Poučení ze Svatojakubské cesty – Začít
Mám pocit, že nejnáročnější a nedílnou součástí každého podniku nebo uskutečněného snu je začít. Jakmile jednou člověk ví, kam chce dojít, stačí se pevně rozhodnout a jednou tam nakonec dojde. Je třeba si bez ruchu okolí a v klidu uvědomit (o ozdravné samotě jsem psal zde), že všechno je možné a pak už je jediným rozhodujícím ukazatelem čas, než člověk svůj záměr naplní.
Camino de Fisterra (zdroj: samphotostock)
Stejně jako má osobní velká pouť do Santiaga de Compostela (psal jsem zde), při které se mi cesta dlouhá 3000 kilometrů složila z jednotlivých denních pochodů, které se skládaly z jednotlivých pěších kroků. Už vím, že když člověk chce, tak dokáže pěšky dojít třeba až na konec světa (více zde).
Všechno ale vyžaduje jeden první krok, kterým je: začít (o prvním dnu svatojakubské cesty více zde). Dál už musí nastoupit odhodlání a vytrvalost, které vedou k cíli (o příchodu do Compostely jsem psal zde).
PF 2020 a poděkování
Svým pour féliciter (PF) do roku 2020 bych Vám nyní rád popřál životní naplnění a mnoho radosti z vlastního konání i života. Dobré začátky nových aktivit a silnou vůli k realizaci snů. Jako základ všeho uvedeného pak přeji pevné zdraví.
Odkazuji Vás zároveň na zajímavou knihu, která může být zájemcům na cestě ke zdraví, radosti i naplnění dobrým průvodcem: Norbekov Mirzakarim – Zkušenost hlupáka, aneb klíč k prozření.
Rádi bych Vám tímto poděkovali za přízeň, návštěvy blogu a podporu našeho projektu. Děkuji všem, kteří si u nás koupili něco krásného na stánku.
Mohu dodat, že jako optimistům nám tak nyní skončil dobrý rok 2019 a přišel čas se těšit na to, co nám přinese ten další a zaručeně ještě lepší rok 2020.
You must be logged in to post a comment.