Mnohé jsme společně vyzkoušeli, zažili, poznali a naučili se. Takové výročí si žádá krátkou rekapitulaci obsahu blogu z posledních čtyř let jeho provozu.
V tomto týdnu tomu budou již čtyři roky, kdy jsem dne osmého června léta páně 2016 vyrazil na svou památnou 3 000 kilometrů dlouhou Svatojakubskou pěší pouť do Santiaga de Compostela (čtěte více zde). Při této příležitosti vznikl i tento blog. Narozeniny blogu jsou tak zároveň i připomínkou této velké životní pouti.
Je až symbolické, že k příležitosti tohoto výročí jsem nyní dokončil Videobesedu ze Svatojakubské pouti (více zde) a v této době také dokončuji i e-shop jakožto distribuční kanál pro tuto besedu.
Rád bych tím tuto cestu brzy zpřístupnil všem čtenářům a zájemcům, kteří by měli zájem se nechat touto cestou a z ní plynoucími zážitky inspirovat. Spuštění e-shopu se tak pomalu blíží a jak besedu tak e-shop proto lze považovat za dary k současnému výročí blogu a jeho dalšímu rozvoji.
Při takových jedinečných příležitostech se sluší a patří krátce zrekapitulovat, co všechno jsme spolu již zažili, poznali a vyzkoušeli.
Nejedno dobrodružství
Za tuto dobu jsme spolu již zažili nejedno dobrodružství. Pro začátek jsme spolu došli pěšky do španělského města Santiago de Compostela (psal jsem zde), pokračovali jsme pěšky po Camino Portugués přes Porto (čtěte zde) a stopovali až na jih do portugalského města Faro (čtěte tady).
Dál jsme procestovali ještě Andalusii a jmenovitě pak Sevillu (zde), Granadu (zde), vyzkoušeli si život ve španělské horské vesnici La Palmera (čtěte tady) a pak jsme přes nádhernou Malagu zamířili až na samý jižní cíp Pyrenejského poloostrova jménem Gibraltar (zde).
Při pobytu na samém jihu jsme také v městečku San Roque zažili i pravé jižanské Velikonoce zvané Semana Santa (čtěte více zde), což byla ohromná oslava smrti.
Plachetnicí středozemním mořem
S určitým časovým odstupem jsme se pak také plavili po středozemním moři na plachetnici od ústí Tibery (psal jsem zde), přes Pontické souostroví (psal jsem zde) a dále pak přes Capri, Ischii až města Salerno (čtěte zde), odkud jsem pokračoval po souši.
Cestou zpět jsme se ještě podívali do pozoruhodných Pompejí (zde), rozporuplné Neapole (čtěte zde) a prohlédli si italské hlavní město Řím (více zde).
Pozoruhodnosti domoviny
Se svatojakubskou besedou jsme také procestovali naši krásnou vlast. Pro mě bylo zejména pozoruhodné cestování po Moravě, kdy jsem s tímto programem navštívil Brno, Olomouc i Ostravu (čtěte zde).
A aby té kultury nebylo málo, tak jsem tam zažil také pravé slovácké hody s návštěvou vinného sklípku (více zde) a ještě pozoruhodnější tradici Jízdy králů na slováckém Kyjově (více zde).
Chile: z hlavního města do Patagonie a zpět
Měli jsme společně také možnost se podívat do jihoamerického Chile. Prohlédli jsme si hlavní město Santiago de Chile (psal jsem zde) i známý přístav Valparaíso (čtete více zde).
Poté jsme to vzali na jih přes region Sietelagos (zde) a přes město Valdivía (zde) a dál jsme dojeli až na hranice Patagonie do města Puerto Montt s údajně nejošklivější sochou světa (více zde). Procestovali jsme také nádherný ostrov Chiloé (čtěte zde) a z jeho jižního konce se pak vydali do neznáma v podobě neprozkoumané patagonské divočiny (více zde).
Zde jsme procestovali oblasti silnice ztracené v čase i prostoru zvané Carretera Austral (čtěte tady). Trochu naivně a bez pořádné přípravy jsme se tak vydali do patagonské divočiny, kam se jen těžko dostává a zejména odkud se jen těžko dostává. I to jsme ale zvládli a zkusili strávit nějaký čas v kouzelném hlavním městě této oblasti v Coyhaique (čtěte zde).
Pobyt tam sice nakonec nevyšel podle představ a tak jsme zamířili zpět do zalidněnějších oblastí na severu, kde jsme po krátkém a rozporuplném dobrovolnickém projektu (čtěte zde) objevili při následném stopování po této zemi skutečnou tvář Chile (zde).
Buenos Aires na plný plyn
To jsme už ale pomalu mířili zpět do Evropy a při zastávce v argentinském hlavním městě Buenos Aires jsme se nestačili divit. Potkali jsme totiž nejen u nás známou herečku Natálii Oreiro při natáčení v ulicích města. To byl přitom jen začátek a s naším hostitelem jsme zažili pořádně rušný noční život tohoto velkoměsta.
Po seznamovacím večírku Couchsurferů, jsme byli pozváni na oslavu narozenin kamaráda a stihli jsme večer ještě pravé argentinské tango. Přitom jsme se seznámili se spisovatelem Juanem Martínem Guevarrou, bratrem známého jihoamerického revolucionáře Che Guevarry. No na jeden víkend v Buenos Aires to byla pořádná jízda (čtěte zde).
Intermezzo v Británii
Po návratu do Evropy jsme také prožili nějaký čas ve Velké Británii. Strávili jsme tak asi dva týdny v anglickém Bristolu, kde jsme si ujasnili co a jak vlastně chceme (čtěte více zde), načež jsme si ještě před odjezdem prohlédli hlavní město ostrovního království Londýn (více zde).
Výhody života v Čechách
Na tomto místě stojí za to zmínit, že nejen při tomto cestování člověk objeví nemálo předností své domoviny. Takový život v Čechách má totiž nemálo předností, výhod a privilegií, které si člověk běžně ani neuvědomuje.
Na toto téma jsem tak sepsal hned několik pokračování, která jsem nazval 11 důvodů proč tu žít (zde), Skvělé Česko podruhé (zde) a v nich jsem popsal čeho si na své domovině můžeme vážit a proč je dobré žít právě u nás v Čechách.
Zajímavosti posledního roku
To bylo ale již dřív. Od minulého roku pracujeme na projektech v naší krásné vlasti, kde jsme začali budovat své sny (čtěte více zde). Začali jsme zahradou (čtete zde), pokračovali přes postavení prodejního stánku ze dřeva vlastního lesa (více zde) a vyzkoušením prvních rukodělných výrobků (více zde).
S tím vším jsme se pak vydali na první trhy (čtete zde), abychom odzkoušeli reakce zákazníků a získali první obchodní zkušenosti. Je to zároveň součást velkého plánu na obnovení života na rodinném mlýně nedaleko Příbrami.
Zvraty letošního roku
Člověk se musí neustále učit a přizpůsobovat. Po zvratových situacích z počátku letošního roku, kterými bylo například zastavení konání veřejných akcí, které jsme také plánovali uspořádat (psal jsem zde), jsem se tak začal přizpůsobovat do nové digitální doby (psal jsem zde).
Naučil jsem se přitom novým digitálním dovednostem (více zde) a které jsem odzkoušel na digitálním projektu s videobesedou (čtěte tady). Nyní se tak nacházím v závěrečné fázi před spuštěním e-shopu na tomto blogu a kdo ví, kam až nás tato nová cesta ještě zavede.
Inu všechno má své pro a proti a člověk se holt musí přizpůsobit měnícím se podmínkám. Na této nové vlně nyní pokračuji dál a mým největším přáním je nyní dokončit rozpracované projekty, abych si uvolnil ruce pro další poznání a zajímavosti, které mě na této cestě životem čekají.
Životní jízda
Řekl bych, že na čtyři roky života to byla vcelku pořádná jízda, na kterou jen tak nezapomenu a ze které budu moct ještě hodně čerpat.
Doufám, že je pro Vás čtenáře různorodá směsice témat zajímavá a že z toho všeho máte podobnou radost jako když pro Vás tento obsah tvořím.
Nezbývá než Vám poděkovat za čtení a podporu a vzájemně si popřát, aby byl život i pro další roky alespoň stejně takovou vesměs pozitivní jízdou jako doposud.
Takže se i nadále budete moct těšit na zajímavá témata. Rozhodně se proto zapiště k odběru novinek do formuláře níže, aby Vám nic neuniklo nebo podpořte provoz tohoto blogu příspěvkem (více zde).
Přihlásit k odběru novinek:
